A Satan se smál z nebe

Obálka. Někde na internetu kolem mého radaru kniha prolétla. Obálku jsem si pamatovala. Leč v té hromadě novinek co pořád vycházejí se ztratila. Nakonec byla zase nalezena. A kde? Na Světě knihy 2016. Tam jsem se zašla podívat na stánek nakladatelství Alpress. A tam na mě opět vykoukla. Nebo spíše byla vykouknuta.:-) Já se na stánku ukázala, kdo že to jako jsem z toho Hranatého – taková slušnost se představit osobně, když už tam jsem osobně.:-)

A vyfasovala jsem hned další knihu. A mne zaujala. Hlavně se mi zase vybavila ta obálka a už jsem věděla, proč jsem si jí pamatovala. Protože byla konečně jiná. Já osobně tedy ty klasické alpressácké obálky nemusím. Většinou mi připadají jak přes kopírák, akorát vymění třeba jen obličej a pozadí. Jsou na mě prostě takové odfláknuté, kýčovité a bez nápadu. Ale tahle ne..tahle je prostě pěkná, nápaditá a vzhůru nohama! Dokud jsem jí nestrčila do čtecího polštáře tak jsem jí pořád otevírala obráceně:-)

Původně jsem kvůli obsahu knihy myslela, že si jí přečte hlava naší rodiny. Přeci jen to vypadalo na chlapáckou knížku. Ale nakonec jsem si jí přečetla sama. A jsem za to poměrně ráda. I když já zrovna dvakrát nemusím povídkové knihy a ani české autory. Ženy za pultem stánku Alpressu byly dost přesvědčivé a nutně prý potřebují kladnou recenzi na tuto autorovu prvotinu. Tak jsme se zasmály všechny tři, já si vzala jejich Satana a odkráčela s přáním krásného víkendu o stánek dál.

A teď už ke knize jako takové. Jsou to čtyři povídky psané mužem pro muže. Témata jsou opravdu spíše mužská záležitost. Vlastně ani nedokážu vysvětlit proč si to myslím. Povídky jsou takové dost surové. Ale né násilně myšleno..ale tak nějak chlapsky neotesané a rozhodně autor nechodí kolem horké kaše. Povídkám chybí taková ta omáčka okolo. U první povídky jsem sice hned na začátku pojala podezření, že tohle musela psát ženská a ještě navíc milovnice Monyové, ale jsem ráda, že tento pocit odezněl. Také odezněl po pár stránkách i pocit „tohle je ten důvod, proč nečtu české autory.“ Abyste to pochopili. U českých spisovatelů cítím pořád takový závan minulých režimů a styl psaní je toho naprosto plný. I tady jsem ten pocit měla, než se autor začal „fakt dost nenápadně“ strefovat do dnešní politiky, mírových bomb, mezilidských vztahů „nevztahů“ či do chování dnešních lidí a jejich přístupu. A vůbec „fakt dost nenápadně“ v každé povídce dává najevo svůj názor či postoj ke všemu dění kolem. Přišlo mi to místy dost drzé a koukala jsem kolem sebe, kdy uvidím dav nesouhlasných hlav, který začne knihu házet na jednu hromadu uprostřed Václaváku a rituálně ji pálit, jako to chtěl udělat Vatikán se Šifrou mistra Leonarda od Dana Browna. Potrefená husa, či jiná zvířena, se vždycky ozve jako první a nejvíc nadává.

Nesrovnávám tyto knihy, to rozhodně ne. Satan nemá takové úžasné konspirační teorie, ale má tu moc vám nasadit brouka do hlavy o fungování věcí v zákulisí, kam vy nevidíte. Taky má tu moc vám nasadit toho brouka i na jiná místa. Do vašeho svědomí, vědomí i podvědomí. Nebudu vám líčit samotné děje jednotlivých povídek. Ani naznačovat. To bych vás připravila o vašeho vlastního a osobního Satana.

Autor vám prostě toho Satana nasadí do hlavy. Třeba tu knihu sám Satan psal a teď se vám směje. Nebo alespoň mě se směje určitě.

Díky za tuto knihu. Konečně autor, který mě asi přesvědčil o tom, že ti naši spisovatelé nejsou marní a nezasekli se na soudružce Švorcové. Asi bych si knihu užila více jako muž, ale bohužel (nebo spíše bohudík) jsem žena:-).

A nakladatelství Alpress děkuji za výtisk. Ženy za pultem měly dobrý výběr:-)

Anotace:

Osudy čtyř mužů se střetnou s realitou dnešního světa, kde se slušnost, poctivost a další morální hodnoty vytrácejí, nebo se přímo pokládají za projev slabosti. Naopak bezohlednost, sobectví a obcházení zákona patří k vizitce úspěšnosti. Všichni čtyři hrdinové v skrytu duše doufají, že právě je si vybere paní Štěstěna a diametrálně jim změní život, samozřejmě k lepšímu.