Zavolejte Evičku, opraví i ledničku…

Humorný román o čerstvě rozvedené podnikatelce Evě, která se postavila na vlastní nohy, založila firmu, opravila si nově koupený dům na vesnici a snaží se žít i bez manžela dál.

Evči nový klidný život naruší její bratr Olda, kterého vyhodila manželka ze společného bytu. Když stojí před dveřmi jen s taškou, psem a želvou, Evě se ho zželí a pozve ho dál. Ale s bratrem to není vůbec jednoduché. Trpí „lenorou“. Pořád by jen spal, jedl, válel se a nechával se obsluhovat.

„Koncem září slavím menší úspěchy. Bratr se postupně dostává do pravidelného pracovního tempa, i když bez pořádného dozoru ještě nevydrží. Jsem nucena za ním běhat a neustále mu připomínat, že bez práce nejsou lahváče, ani plechovky, krabičky nebo jiné dojemné tvary narvané pitím a jídlem.“

 

 

Evě se začíná v práci dařit a firma se rozjíždí víc než slibně. Zkusí bratra zaměstnat a pořádně ho zapřáhnout do denních povinností. Zezačátku se jí to tedy moc nedaří. Když narazí v noci na hřbitově na nového nápadníka, nechá bratra bratrem a zjišťuje si, kdo asi může být ten záhadný cizinec.

„Opatrně vyndávám mobil z kapsy. Bohužel mi z hlavy padá špatně upevněný věnec. Při své padací dráze se trefí přímo do telefonu. Věnec upadne na zem k nohám. Telefon dělá přemet za přemetem a uvelebí se přímo ve velké díře přede mnou. Ne, nejde o místo pro novou pokládku potrubí. Někdo tady vykopal dost hluboký hrob.“

Eva zjišťuje dál podrobnosti o krásném neznámém, až jí stopy dovedou do místní knihovny. Je opravdu ten záhadný nápadník, který jak se znenadání ukáže, tak také zmizí, opravdu duch Jana Vožmberka? Nebo by to mohl být kněz Krákora ze zdejšího kostela? Ten ale zemřel před mnoha a mnoha lety, někdy v roce 1915. Je to vůbec možné?

„Polévá mne horko. Všem se stalo cosi podivného, mně taky. Znamenalo to, že Jan Vožmberk nemusel být vůbec hodný gentleman, ale chladnokrevný vrah, který brzy zajde dát kytky i na můj hrob. Anebo ještě hůř, nemusí vůbec jít o muže ze světa živých. Kdo na několik pohledů pozná, jestli se nestřetl s převlečeným vyslancem pekla?“

 

 

Hodinová manželka Eva je mojí druhou knížkou od Petry Nachtmanové a určitě ji doporučuji. Letní, oddychové, pohodové a hlavně vtipné čtení, které vás zbaví všech chmur a splínů, je jako vystřižené z každodenního života kohokoliv z nás. Nechybí zde ani všudypřítomné „vesnické drbny“, které zaručeně informují o čemkoliv a komkoliv, ale v těžkých chvílích zase rády pomohou a poradí. Myslím, že příběh pobaví a zaujme každého čtenáře, jako všechny knihy od Petry Nachtmanové.

 

 

„Stojím na lesní cestě neschopná souvislé věty a sebemenšího pohybu. Jednoduše zmizel. Nasadil svižný krok a za zatáčkou možná i letěl vzduchem. Stačila zmínka o kříži a vymlouval se na jiné zájmy a nedostatek času. Duch má přece hodně času. Nekonečně mnoho!“

 

Moc děkuji spisovatelce Petře Nachtmanové za recenzní výtisk.