Večery v Umbrii
„Dobře vař, dobře jez a dobře si povídej s lidmi, na kterých ti záleží.“
Odjakživa, co kdo pamatuje, se pravidelně každý čtvrtek večer schází skupinka čtyř žen a společně vaří, pijí a hodují. Přítelkyně z italského venkova ale mezi sebe poslední dobou přijaly pátou – cizinku Chou, která představuje autorku knihy. Skutečný příběh, skutečný život, který se prostě žije v umbrijských kopcích. V té zapomenuté části Itálie, která mi byla až doposud neznámá, přitom jsme tudy museli minimálně projíždět. Ženy zde společně vaří, usedají ke skvělým večeřím, pijí litry vína a vyprávějí. Vyprávějí své životní příběhy…
Rajčata, z kterých se po dopoledním pobytu na slunci uvolnila šťáva, jsem naservírovala do misek jako polévku. Vedle každé misky jsem položila podlouhlý křupavý chléb ciabatta, rozpůlený a jen lehce opečený nad popelem. Větvičkou rozmarýnu namočenou v misce s olejem jsem potírala spálené trhlinky v chlebu, znovu a znovu ji máčela v oleji a potírala jí chléb a silně ji přitom tiskla, dokud se lístečky drhnoucí o horký chléb nerozvoněly. Jednu polovinu pro Niccola a jednu pro mě. Pak jsem dovnitř přinesla klobásy, položila je na fenykl a obojí pokapala výpekem z pánve. (…) Nevzpomínám si, co jsem uvařila nebo měla na oběd před čtyřmi dny, ale pamatuju si každé sousto toho červencového oběda před více než čtyřiceti lety. Vždycky budu.
Čtvrteční večery u plotny, jak by řekla Miranda, nejmenovaná vůdkyně a vedoucí této skupiny. Pět kamarádek ve zralém věku, které žijí pověstným italským užíváním si života. Užíváním si dobrého jídla a pití. Ale nebylo to vždycky stejné. Tyto ženy mají také svá tajemství. Tajemství, která nám během vaření svěří a budou vyprávět…
Ženy se svými přáteli během dne sbírají olivy z olivovníků, starají se o vinice, sbírají hrozny, lisují olej po staru – s pomocí oslíka a kamenného lisu. Olivový olej, chléb a víno je pro ně to nejcennější na světě.
Knihu by si měl přečíst každý, kdo má rád italské jídlo, italský jazyk (protože je kniha plná jejich slovíček, vět i celých rozhovorů v italštině) a také Italy jako lidi. Ze stránek doslova sálá užívání si života a přátel… Vy přímo uslyšíte ty hlasy, italskou společnost, překřikování jednoho přes druhého u dlouhého stolu plného jídla, uvidíte lidi, jak se natahují pro jehněčí kotletky, špagety a nalévají si víno z karafy. Toto vše obsahuje kniha Večery v Umrii. Ale nejen to. Obsahuje také skvělé recepty, při kterých se vám budou sbíhat sliny. Marlena de Blassi umí jídlo popsat s takovým požitkem, že ho vidíte v hlavě a máte na něj chuť. Originální a krásné. Tím dalším co kniha obsahuje, jsou lidské příběhy. Vyprávění životů čtyř žen, které to neměly lehké. Postupně se nám každá svěří, jak vyrůstaly, jak přežívaly – někdy v chudobě, někdy lépe, jaké měly touhy, zklamání a naděje…
„Rodina je vytvořena z lásky. Jen v některých případech i z krve.“
Cestování méně známou umbrijskou kuchyní, ale také celou Itálií, si vás určitě získá. Představuje úžasný kus historie lidské společnosti. Večery v Umbrii jsou celoživotní příběhy a vzpomínání nad talířem dobrého jídla, které si oblíbí každý. Tak si pojďme uvařit něco dobrého po „umbrijsku“, cítíte tu vůni?
„Vivi per sempre – žít navždy.“
Moc děkuji nakladatelství JOTA za recenzní výtisk.
Knihu koupíte zde.