Učitelkou v Peru

Milujete cestování? Chcete se podívat do Peru? Dozvědět se víc o životech místních obyvatel a o horských indiánech v oblastech And? Pak tato kniha přesně pro vás!

Autorka knihy Olga Vilímková popisuje svůj rok života v Peru, kde učila děti v místní základní škole. Žila ve vesničce Pucamarca vysoko v horách, vzpomíná na školní hodiny, příhody s dětmi, jejich rodiči, výlety. Popisuje v knize chování místních lidí, jejich zvyklosti, porovnává život ve městě s životem na ztraceném venkově, izolovaném od civilizace. V tomto vydání je připojena kapitola Po deseti letech…, která přibližuje aktuální situaci, co se změnilo, jaké bylo setkání Olgy s jejími, nyní už dospělými, bývalými žáky. Jaký je jejich osud, co nyní dělají a jak se živí? Jak se zde situace změnila a indiáni vlastní mobilní telefony či turecké záchody. Kniha zaujme jak cestovatele, tak i čtenáře, kteří si chtějí přečíst neobyčejný příběh české učitelky.

 

„Profesorito, ty bys neměla mít na noze sandálky, tobě bude zima.“ „Vždyť vy je taky nosíte.“ Malý Rolando: „Ale my jsme zvyklí a ty ne. Běž si vzít domů teplejší boty, takhle nastydneš.“

Nebo jindy Edison: „Profesorito, tady sis zamazala sukni.“ „To nevadí, Edisone, já si ji odpoledne vyperu.“ „Já ti ji vyperu, voda v řece je přece studená. Zastudila by sis ruce a nastydla bys.“ „Já to nějak zvládnu, jsi moc hodný…“ Nakonec jsem ho musela přemlouvat, aby mě nechal vyprat si sukni sama.

„Jsi taková hubená, vaříš si pořádně? Na, tady jsem si přinesla bramboru,“ starala se teda Davida.

 

Učitelkou v Peru je opravdu krásná kniha, která nám ukáže, jak jsou chudí indiáni srdeční lidé, připravení kdykoliv pomoci. I přes to, že nemají co jíst, přinesou děti učitelce do třídy teplou bramboru nebo jí v noci přikryjí svojí dekou. Ano, slyšíte dobře, přesně to a mnohem více se autorce v Peru stalo. Srdečné, hodné děti, které ihned poslechnou, učitelku přikryjí vlastní dekou, aby nenastydla, protože jim to nevadí, ony jsou přece na zimu zvyklé.

Kniha nám popíše i rozdíly mezi našimi kulturami a jiné zvyklosti. Jako například to, že nemají záchod, čůrají před sebou kdekoliv a kdykoliv a neřeší nic. Někteří mají třeba jen jedno oblečení, takže když si ho chlapec pral, nemohl ten den do školy, protože by neměl co na sebe.

Tuto knihu by si měl přečíst každý, koho alespoň trochu zajímají jiné zvyklosti, jiné kouty světa, či jiné tradice. Kdo touží proniknout do světa indiánů a obyvatel Peru, ten si musí přečíst příběh Učitelky v Peru.

 

Moc děkuji nakladatelství SMART PRESS za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.