Einstein a Einstein

Příběh geniální ženy, jejíž světlo zaniklo v ohromném Albertově stínu…

 

V roce 1896 přišla Mileva Maričová, které říkali Mitza, z malého srbského městečka do Curychu a začala studovat na prestižní curyšské univerzitě. Bylo to v době, kdy vzdělání u žen bylo opravdovou výjimkou. Dámy v té době byly ještě brány jen jako manželky, uklizečky, kuchařky a rodičky dětí. Jeden spolužák se začal Milevě dvořit, ale ona se z počátku bránila. Nakonec ji přesvědčil, aby se stala jeho ženou. Ona nejdříve nechtěla lásce obětovat bádání, studium ani budoucí kariéru. Ale nakonec svolila – za podmínek, že budou stále ti bohémové, myslitelé a budou spolu dál bádat a pracovat jako jedno tělo, jedna duše – a stala se příkladnou manželkou.

Jenže člověk míní, život mění… Hlavně Albert se začal měnit. Milevinu práci včetně slavné teorie relativity vydával za svou, nikdy jí nezmínil jako spoluautorku ve společných článcích, na kterých celé noci pracovali… A to je pouze začátek toho nekonečného ponižování, které si Mitza vytrpěla.

 

„Takže pojedeš do Kače?“ Vzhlédla jsem, zaražená jeho otázkou. Jak bych mohla nejet? „Samozřejmě!“ „Na jak dlouho?“ „Dokud se Lieserl neuzdraví.“ „Nemůže to zvládnout tvoje matka? Takhle můžeš být pryč hrozně dlouho. Řádná žena by neměla svého manžela opouštět na příliš dlouhou dobu. Jak to tady zvládnu?“ Zírala jsem na něj. Skutečně právě řekl to, co jsem slyšela? Ve všem tom sobeckém dotazování se ani jednou nezeptal na spálu ani na to, jak vážný stav naší Lieserl je. Kde je jeho soucit a zájem o dceru?

 

Albert Einstein byl opravdu roztržitý bohém, jak je hodně zmiňován. Všude chodil pozdě, na prahu se objevoval zásadně bez pozvání. Tím vším v tu dobu porušoval veškerá pravidla společenského chování. Ale nikde už se nepíše, jaký to byl sobec. Alespoň v tomto románu to tak je. Byl to tak nehorázný, sebestředný, ubohý sobec, že bych ho poslala do patřičných míst už po prvním projevení. Celou knihu mě hrozně štval. Lidská stránka Alberta Einsteina byla vlastně nulová a já ho během čtení víc a víc nesnášela.

Mitza byla velmi inteligentní a geniální žena. Ne-li chytřejší než Albert – a všeho se vzdala. Jen kvůli němu, jeho kariéře, zájmům a dětem. Tak moc ho milovala a on jí tolikrát podrazil nohy! Opravdu to bylo nehorázné.

Ze začátku jsem se možná trošku nudila. Bylo zde mnoho informací ohledně studií obou hlavních postav, spousty matematických, fyzikálních a jiných odborných výrazů a podrobné rozebírání teorie relativity. Ale pak příběh nabral spád a začínal nám ukazovat lidskou stránku manželů Einsteinových. Jak žili, jak vychovávali děti, co se stalo s jejich první dcerou a jak byl Albert bezcitný a sobecký.

Životní příběh paní Einsteinové, se kterou se život opravdu nemazlil, vám vezme dech a naprosto vás pohltí. Mitzu si určitě oblíbíte a budete jí fandit, tak jako já, aby sebrala všechnu svou sílu a konečně se postavila sobeckému manželovi.

 

„Jsi génius ve všem možném, kromě lidského srdce.“

Mileva Maričová – Einsteinová

 

Moc děkuji nakladatelství Metafora za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.