23.4. – významné datum nejen pro Shakespeara
23.4. se nejen (nejspíše) narodil, ale i zemřel jeden z nejznámějších dramatiků a básníků – William Shakespeare. Jen to nestihl v jeden den, ale v rozmezí pár let. 1564-1616. Snad nikomu se nemusí ani připomínat jeho díla (Romeo a Julie, Král Lear, Zkrocení zlé ženy ect.ect….) Williama si opravdu není potřeba představovat. Kdo však v hodinách literatury má nějaké rezervy, může se podívat na naší drahou tetičku Wiki a zde přikládáme rovnou i odkaz:
William Shakespeare
Zajímavé ovšem je, kolik dalších spisovatelů, dramatiků a básníků má toto Williamovo magické datum i ve svém rodném či úmrtním listě. A proto by bylo pěkné, si je trochu připomenout, nebo se s nimi seznámit.
František Josef Čečetka (nar.23.4.1871) byl český spisovatel historických námětů, ale i několika knih pro děti. Podle seznamu jeho prací by mohl tento rodák z Nymburka zaujmout převážně čtenáře historických románů.
Theodor Adalbert Rosenfeld – podle jména klasický pražský básník, který vydal tři básnické sbírky určitě zaujme stylem. No posuďte sami:
„Sžíravých vtipů lesk
kozelných hříček říš
náhlých nápadů blesk
kampak s tím na Dobříšǃ
Jasné jitřenky svit
-toť z Morgensterna zář,
růžových polí třpyt…
-toť Rosenfeldů tvář …“
Egon Hostovský – narodil se 23.4.1908 v Hronově. V plodišti českých známých osobností. Výpis jeho díla by byl na dlouho a už teď vím, že některé jeho romány si s chutí přečtu.
Jiří Kovtun – také se narodil 23.4. v roce 1927. Byl nejen český básník, prozaik, historik a novinář, ale i emigrant a držitel řádu T.G.M. III. třídy a ceny Ferdinanda Peroutky.
Ludmila Zemanová – též narozena dnes a to v roce 1947. Anomátorka, ilustrátorka, spisovatelka a také emigrantka. Znáte třeba třídilnou knihu Epos o Gilgamešovi? Ilustrace v knize jsou právě od Ludmily Zemanové.
Patrik Ouředník – a znáte třeba držitele státní ceny za literaturu 2014? Též narozen dnes.
šmírbuch – slovník tak trochu jinak.
Édouard Alletz – francouzský spisovatel narozen 23.dubna 1798.
Edwin Markham – 23.4. 1852 se v Oregonu USA narodil tento básník. Jeho báseň „Muž s motykou“ přeložil František Sekanina, bohužel se mi nepodařilo překlad dohledat, tak zde máte báseň alespoň v původním znění.
The Man with a Hoe
Bowed by the weight of centuries he leans
Upon his hoe and gazes on the ground,
The emptiness of ages in his face,
And on his back, the burden of the world.
Who made him dead to rapture and despair,
A thing that grieves not and that never hopes,
Stolid and stunned, a brother to the ox?
Who loosened and let down this brutal jaw?
Whose was the hand that slanted back this brow?
Whose breath blew out the light within this brain?
Is this the Thing the Lord God made and gave
To have dominion over sea and land;
To trace the stars and search the heavens for power;
To feel the passion of Eternity?
Is this the dream He dreamed who shaped the suns
And marked their ways upon the ancient deep?
Down all the caverns of Hell to their last gulf
There is no shape more terrible than this–
More tongued with cries against the world’s blind greed–
More filled with signs and portents for the soul–
More packed with danger to the universe.
What gulfs between him and the seraphim!
Slave of the wheel of labor, what to him
Are Plato and the swing of the Pleiades?
What the long reaches of the peaks of song,
The rift of dawn, the reddening of the rose?
Through this dread shape the suffering ages look;
Time’s tragedy is in that aching stoop;
Through this dread shape humanity betrayed,
Plundered, profaned and disinherited,
Cries protest to the Powers that made the world,
A protest that is also prophecy.
O masters, lords and rulers in all lands,
Is this the handiwork you give to God,
This monstrous thing distorted and soul-quenched?
How will you ever straighten up this shape;
Touch it again with immortality;
Give back the upward looking and the light;
Rebuild in it the music and the dream;
Make right the immemorial infamies,
Perfidious wrongs, immedicable woes?
O masters, lords and rulers in all lands,
How will the future reckon with this Man?
How answer his brute question in that hour
When whirlwinds of rebellion shake all shores?
How will it be with kingdoms and with kings–
With those who shaped him to the thing he is–
When this dumb Terror shall rise to judge the world,
After the silence of the centuries?
Ngaio Marshová – v roce 1895 se narodila tato spisovatelka až na Novém Zélandu. Jedna ze čtyř královen detektivek mezi nimiž je i největší z nich a to Agatha Christie.
Halldór Kiljan Laxness – tentokrát tu máme básníka, prozaika, dramatika a esejistu až z Islandu. Není to severský autor jak je známe nyní, v jeho historických románech určitě nepotkáme HH, jen je dobré vědět, že spisovatele tam měli vždycky.
James Kirkup – cestopisec narozený v roce 1918 a držitel několik cen. Na kontě má přes tři desítky knih a několik her. Znáte ho?
Maurice Druon
– rodák z Paříže, autor cyklu Prokletí králové a francouzský ministr kultury!
Charles Silverstein – 23.4. 1935 se v Americe narodil tento psycholog a spisovatel.
Jean-Dominique Bauby – šéfredaktor časopisu Elle, který „namrkal“ knihu Skafandr a motýl. Není to úžasné??
Michael Moore – autor knihy Hloupí bílí muži. Také režisér a producent.
Jan Balabán – smutné datum pro prozaika, a autora knihy Zeptej se táty, který 23.4.2010 zemřel.
A v tento den roku 1409 zemřel i Francesc Eiximenis – katalánský spisovatel a františkánský mnich.
Loreto Vittori zemřel 23.4. 1670 v Římě. Byl nejen básník a hudební skladatel, ale i kastrát.
Erik Gustaf Geijer – v roce 1847 ve Stockholmu zemřel švédský spisovatel, historik, básník, filosof a skladatel.
William Wordsworth
Anglický romantický básník zemřel v roce 1850.
Dítě je otcem muži
Mé srdce poskočí, když spatřím duhu na nebesích
tak to bylo první den, tak tomu je, když jsem muž
tak nechť to je, až zestárnu,
ne-li, zemřít chci!
Dítě otcem muži je;
přál bych si, aby všechny mé dny
přirozená zbožnost spojila.
V roce 1889 nás opustil Jules Barbey d’Aurevilly, franzouský spisovatel, básník, kritik a žurnalista, který je považován za mezičlánek romantismu, dekadence a symbolismu.
Pro Hanse Christiana Brannera nebylo datum 23.4. také příliš šťastné, jelikož znamenalo jeho smrt v roce 1966.
Josep Pla i Casadevall by pro změnu španělský spisovatel a novinář, kterému se toto datum stalo osudným v roce 1981.
———————————————————————————————————————
Znáte ještě nějaké spisovatele a autorky, pro které je toto datum osudové?