denicek_moderniho_paru_audiokniha_onehotbook

Deníček moderního páru aneb ženy jsou z Venuše a muži jsou debil

„…asi jsem debil..“ S touto větou přijel můj muž domů z práce. „Nejsi a já nejsem z Venuše.“ On totiž poslouchá Deníček v autě. Naštěstí ještě neboural, i když k tomu párkrát neměl daleko. Občas v autě poslouchám s ní, byť jsem audioknihu už slyšela. Tohle můžu poslouchat pořád. Já jsem u ní tentokrát vařila a kuchtila. No, moc se to jíst nedalo, jako vždy, ale bavila jsem se náramně. Musím uznat, že jsem se v některých popisech Tydýta i Nataši viděla. Dobře, viděla jsem tam i hlavu naší rodiny. Ale zas tak přehnané to nebylo. Takže u nás nikdo není z jiné planety a ani není debil.

Nejvíce mě pobavila pasáž „nebaví mě kupovat si lístky na MHD“ a „tajná řeč prodavaček a shopaholiček“. Neměla jsem ani páru, že nějaká taková tajná řeč existuje. Ale tlemila jsem se jako debil. Dobrá, občas tu je někdo debil:-).

Kniha velmi vtipně popisuje to, jak se ti dva seznámili. Myslela jsem si, že to bude něco fakt přitaženého za vlasy, tak jak tomu bylo v předešlých dílech s Čeňkem, ale nebylo..z pohledu mého i hlavy rodiny je to běžná seznamovačka, bežné rande, běžné soužití..prostě normální. A konečně jsem se seznámila s Natašou. Musím podotknout, že je úplně stejně marná jako Tydýt. Ráda bych je poznala osobně:-)

Bylo pro mne překvapením, že Landsman knihu nenapsal sám, ale s nějakou blogerkou Hubeňákovou. Pro mne do dnešních dnů vlastně neznámou osobou. teď už znám její jméno a asi se jí podívám na zoubek. Je to sympaťanda. V projevu si ti dva sedli jak poklice na hrnec. Nenašla jsem mezi jejich stylem žádný rozdíl. Fakt super:-)

Mluvený projev mého oblíbeného Filipa Švarce nemusím nijak zvlášť rozebírat. Dokonalé jako vždy. Lehký přednes bez známek „čtu to z papíru“ miluju. Prostě mele a jde mu to skvěle. Za to s Janou Pidrmanovou jsem měla ze začátku rébus. Slyšela jsem jak to čte z papíru. Prostě předčítala a viděla jsem jí, jak sedí u stolu s mikrofonem a v ruce drží knihu. Ale po čase jsem si na to zvykla a i když nedosahuje kvalit a „jsem nad věcí“ jako její kolega, bylo to ve výsledku dobré. Hlavně se mi líbilo, jak vyslovovala Tydýt:-) Byla to její čtecí premiéra a věřím, že další budou lepší a lepší. K příjemnému projevu s lehkostí má poměrně slušně našlápnuto.

Mezizvuky si zase nepamatuju. Krom toho počátečního. Ten jsem slyšela asi stokrát, protože si můj přehrávač nepamatuje kde skončil a pokaždé začínal od začátku. Už to mám v hlavě ve stejném šuplíku jako „plej dou dou dou, plej dou dou dou.“

S audioknihou jsem proslzela smíchy dva dny v kuchyni. Dohromady asi šest a půl hodiny. A jak to v kuchyni nesnáším, tak díky ní jsem to tam dokonce i uklidila. Jen abych to nemusela vypínat:-)

Díky onehotbook za recenzní výlisek a všem vřele doporučuji k poslechu. Jen si za volantem dávejte pozor:-)

 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page
Když budete sdílet, zlobit se nebudeme:-)

Komentáře

comments