13091918_10207807334159320_215117098961473717_n

„Osobo, tak jsem dočetla tu knížku ušima. A to ti teda jako musím říct, to byl teda jako ten…kurva zážitek…“

Tady byla Britt-Marie – čte Valerie Zawadská

Stejně jako Britt- Marie ani já nemám žádné předsudky. Ani k ebookům a už tuplem je nemám k audioknížkám. Ano, můj muž prohlásil, že se mnou večer nebude poslouchat knížky místo jiných aktivit, protože na „čteme s rozhlasem“ je ještě příliš mladý.

OneHotBook mi sám napsal email – on jako osobně ne, ale v zastoupení jisté osoby. Však vy víte jaké. Takové, co píše lidem emaily s nabídkou spolupráce. V emailu zastupující osoba psala, že na doporučení jiné osoby – takové té, co jí uděláte radost svou prací a ona vás všude vychvaluje – by mi chtěla zaslat audioknihu k recenzi. Tak se tedy stalo, že jsem dnes dočetla Britt-Marii ušima.

A jelikož je to má první recenze na audioknihu, vezmu si k ní nápovědu z emailu, který mi ona osoba zaslala, abych věděla, jak na to. Bylo by totiž krajně nevhodné udělat nějakou chybu u naší první spolupráce. Obzvláště, když osoba mi podstrčila další audioknihy k recenzi. Znám naší poštu a nerada bych, díky své neuvážlivé chybě, byla nucena tam chodit a zahanbeně posílala tak skvělé knihy do uší zpět. A určitě zase nebudou mít vytřeno.

vhodnost knihy pro audioverzi 

A ona může existovat nevhodná kniha pro audioverzi? Ach, ano. Jistěže může. Obrázková kniha či komiks by se nejspíše špatně zvukově zaznamenávali. Pravda. Ale vážně. Výborně zvolená kniha. Už jen z toho popudu, že já jeho knihy miluju!!

13119031_519513291566352_2537534168294036859_nzážitek z poslechu

Naprosto libózní. Britt jsem poslouchala převážně u práce. Tedy při šití. Zážitek se o něco více znásobil, když se vyměnil šicí stroj a já konečně i něco slyšela. Sranda. Předtím mě rozčilovalo, že mohu poslouchat jen při přípravách na šití.  Jakmile se zapnul stroj, bylo po čtení. Pracovalo se mi skvěle. Měla jsem strach, že při práci nebudu vnímat text. Ale opak byl pravdou. Během pracovního nasazení mé podvědomí bloudilo po stránkách příběhu, stránky se sami obracely a já žila v knize. Je rozdíl cítit se být součástí knihy a žít v ní. Už vím, proč malé děti chtějí, aby jim někdo četl pohádky. Oni chtějí žít v příběhu. To dospělí už neumí. Děti ano. Při poslechu této audioknihy jsem byla na 10 hodin a 19 minut zase dítětem.

valerie_zawadskaobsazení, herecký výkon interpreta či účinkujících (jde-li o vícehlasou audioknihu)

Musíme si ujasnit, že zde nejde o vícehlasou audioknihu. Pořádek musí být. Je to jednohlasá audiokniha. A hlasem knihy je Valérie Zawadská. Obsazení lepší snad ani vybrat nemohli. To jistě ne. Zátylek Britt-Marie, který na mě pořád někde vyskakuje na obalu CéDéčka, má její hlas. Já jsem za to ráda. Líbí se mi tento hlas. A Britt-Marii sluší. Nejvíc ze všech postav v knize. Paní Valérie se opravdu pomazlila s každým slovem v knize. Každá věta měla svou vlastní duši, postava za postavou vystupovala z knihy pod laskavým tónem paní Valérie, každá otočená stránka byla slyšet v jejím hlase. Smála jsem se i plakala v přítomnosti Britt-Marie a paní Valérie. Děkuji, že mi mohla při práci číst knihu paní Valérie.

režijní přístup

Na začátku knihy říkali, že režii měl na starosti pan Bureš. Michal Bureš. Já sice nevím, co je přesně režijní přístup, ale určitě to pan Bureš zvládl skvěle, protože ta audiokniha je prostě skvělá.

čistotu zvuku a nahrávky , její přehlednost i původní průvodní hudbu i zvukové efekty.

13161841_521578664693148_4591435994127672480_oZde bylo asi vše tak, jak má být. Každé slovo bylo krásně slyšitelné, čísté, nikde ni neprskalo, nechřastilo, nešumělo a na pozadí jsem neslyšela žádné „pšššt, nahráváme“ nebo „Doprdele, vylila jsem si kávu do klína“. Kapitolky v menu jsou krásně přehledné (na očíslování není o pokazit:-))

Úvodní melodie mi tedy hraje v uších ještě teď. Je pěkná a prostě k této knize sedí jak podšálek pod plastový kelímek. Na konci kapitol je vždy pár nějakých těch tónů. Mě se na nich líbí, že nejsou vždy stejné. Vykreslují náladu příběhu.  Takže za mě naprosto v pořádku.

Jsem prostě nadšená. Můžu pracovat a můžu u toho číst. Konečně jsem našla více času na knihy. A nemusíte se bát, že na vaše uši zaútočí nějaká rozhlasová inscenace z osmdesátek.

A co kniha vlastně?

Na začátku příběhu jsem si říkala, že Britt-Marie je teda děsná kráva. Lezla mi na nervy a přišla mi směšná, patetická.  Ale s každým dalším slovem, s každou další stránkou, kapitolou..vlezla mi pod kůži. Tak, jak jen může nějaká postava z knihy pod kůži vlézt. Její příběh je tak nádherně okouzlující a smutně veselý. Místy až groteskní. A jedním slovem skvělý! Víte o tom, že krysy jedí snickersky a ještě naservírované na talíři? A víte, že fotbal je vlastně docela dobrá hra, která se hraje na dvě brány? A víte, že lidi si zaslouží, aby jim zase někdo uvěřil? A víte, že finanční krize už skončila? A víte, že…nevíte? Tak si Britt-Marii pusťte do života a budete vědět všechno. Alespoň to podstatné pro spokojený život. A už nikdy nebudete mít předsudky. Protože nikdo by je neměl mít.

Díky Britt-Marie jsem zjistila, že jedlá soda je zázrak na vše a že doma žádnou nemám. Tedy si musím jít nějakou opatřit. A pořádné zásoby, protože jedlé sody není nikdy dost. Taky si přerovnám šuplík s příbory. Nemám je ve správném pořadí.

A milý osobo z OneHotBook, já převelice děkuji, že mi došel email s nabídkou spolupráce a děkuji za CD. A děkuji za rozšíření čtecích orgánů. Mít na to dva (oči i uši) je super věc.

13173837_10207866744724547_713212569465220386_n

Anotace:

Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté.

Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page
Když budete sdílet, zlobit se nebudeme:-)

Komentáře

comments