bez názvu

Tak tohle byla duchařina jako vyšitá! Něco takového tu opravdu chybělo a já jsem moc ráda, že mě moje intuice nezklamala. Tušila jsem, že Zimní lidé budou prostě pecka.

Psal se rok 1908, když v městečku West Hall tragicky zemřela osmiletá Gertie. Pouhých pár týdnů poté byla její maminka Sára nalezena zavražděná. Od té doby se ve městě za podivných okolností začínají ztrácet lidé. Mezi místními se proslýchá, že se duch mrtvé Sáry prochází ulicemi…

Současnost. Městečko West Hall je stále opředené legendami z minulosti. A stále se zde ztrácejí za záhadných okolností lidé. Devatenáctiletá Ruthie těmhle povídačkám nikdy nevěnovala pozornost. Vždycky snila o tom, že se z tohohle hrozného města odstěhuje a vymaní se i vlivu své podivínské matky, která rodinu nutí žít mimo společnost. Když se ale jednoho dne Ruthie probudí a zjistí, že její maminka beze stopy zmizela, začne pátrat, co za tím vězí. Najednou vídá divné stíny a má pocit, jakoby ji někdo sledoval. Když objeví v maminčině ložnici mezi prkny v podlaze ukrytý výtisk Sářina deníku z roku 1908, začne se obávat nejhoršího…

 24282312_10213399887744544_1892763291_n

„Když budeš chtít říct ano, zaklepej jednou. Pokud budeš chtít říct ne, zaklepej dvakrát.“ Na co jsem se jí ale měla zeptat? Chtěla jsem toho vědět hrozně moc: co všechno si pamatuje, zda si vybavuje, jak spadla do té studny, zda ji to bolelo. (…) „Můžu ti něco přinést? Nemáš hlad?“ Zaklepala jednou, rychle a důrazně.

„Ale jistě, miláčku. Hned ti něco přinesu.“ (…) Nakonec jsem zaslechla, jak tahá talíř po podlaze a bere si ho dovnitř. Musela jsem se ze všech sil ovládat, abych nepootevřela dveře do ložnice a nesnažila se ji aspoň na chviličku zahlédnout.

 

Mám moc ráda duchařské příběhy a můj pocit je, že jich vychází strašně málo. Tohle jsem tedy opravdu potřebovala. Zimní lidé jsou přesně to pravé ořechové. Duchové, tajemno, záhady, starý rodinný příběh, stíny a zjevení, vraždy… Nemluvě o té úžasné obálce! Je prostě krásná. Od autorky Jennifer McMahon bych si ráda zase něco přečetla. Snad nakladatelství Omega brzy něco vydá. Třeba Island of Lost Girls vypadá opravdu zajímavě. J

Tato duchařina je skvěle napsaný, čtivý, poutavý román, promyšlený do sebemenšího detailu. Prolíná se zde minulost s přítomností, příběh je napínavý a vy u něj budete mít husí kůži po celém těle. Takže až půjdete do lesa nebo někam do jeskyní, či jenom budete otevírat skříň u vás doma, dávejte pozor a mějte oči otevřené, Náměsíčníci se mohou objevit kdekoliv…

 

Moc děkuji nakladatelství OMEGA za recenzní výtisk.

Knihu koupíte zde.

 

„Náměsíčníku probuď se.

Náměsíčníku probuď se.

Náměsíčníku probuď se…“

24205048_10213399907945049_672369864_n

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page
Když budete sdílet, zlobit se nebudeme:-)

Komentáře

comments