9788075292704

Je v té knize něco víc? Nebo tam není nic a něco víc je někde jinde? Mimo knihu. Je čtenář něco víc, víc něco víc a nebo neví nic? Co je vlastně něco víc?

Po přečtení knihy mám myšlenkové pochody na marotónu. Já styl Patricka Nesse zbožňuji. Většinou při čtení člověk používá fantazii, aby si převedl písmenka do nějaké obrazové formy v hlavě. Patrick to dělá jinak. Dává do toho něco víc a výjevy z jeho příběhů plují kolem hlavy, ne jen v hlavě. Jsou všude. Jsou něco víc.

Knihu jsem měla rozečtenou více jak týden. Nemyslete si, kniha je skvělá, ale mě se prostě nechtělo číst. A ani Ness to nedokázal prolomit. Dokázal to Seth. Prvních pár stránek jsem četla a ptala se pořád dokola: Co to jako je? Proč? Kde to je? Co to dělá? Proč to dělá? Proč to nedělá? Peklo? Koma? Sen? Něco víc? (No, ruku na srdce, říkala jsem si to celou knihu a říkala jsem si to ještě nějakou dobu po přečtení.)

Styl Patricka Nesse je opravdu hodně zvláštní. Přesvědčila jsem se o tom u Volání Netvora i u My ostatní tu žijeme. Je zvláštní, jiný. On vše v knize má tak krásně skloubené dohromady. Vše souvisí se vším, všechno je propojené, doladěné a nikde tam není nic zbytečně. Tak to má být. Dává čtenáři obrovský prostor pro jeho fantazii a aniž byste si toho všimli, vede vás přesně tím směrem, kam chce on sám. Má vás tam kde potřebuje a vy mu to prostě žerete.

Na knize mě velice bavily popisy míst. Jak vypadá město, dům, pokoje, nebe…Byly tak věrohodné a skutečně velmi dobře vystihnuté, že jsem je viděla naprosto jasně ve své mysli. Postavy v knize měly dobře propracované charaktery a jedna druhou doplňovaly. Bylo velmi zajímavé procházet mysl hlavního hrdiny v různých dějových liniích.  Děj byl..zvláštní. Celou knihu, až do poslední tečky za větou, jsem přemýšlela, co se to tam k sakru děje. Co to vlastně všechno znamená. Vymyslela jsem milion různých důvodů, proč, co a jak. A na konci knihy jsem našla víte co? Něco víc.

Konec knihy bude pro mnohé nepochopitelný, bude zvláštní. A tuším, že se najdou i tací, co to prohlásí za ztrátu času a vlastně nepochopí vůbec nic. Budou i ti, co si knihu budou muset přečíst ještě jednou. Ale milovníci jiných knih (jako jsem já) budou knihu vynášet do oblak.

Patrick Ness jako vždy nezklamal. A já děkuji Slovartu za recenzní výtisk a za to, že Nesse vydávají. Už teď se těším na další novinku od něj, která v dohledné době vyjde.

P.s. obálka se mi zprvu moc nelíbila, ale když kniha dorazila, překvapila mě v přední desce ďoura:-) Milé rozbití pro mě tak divné a nevýrazné obálky v podobě otevřených dveří.

Anotace:

Seth se topí, zoufalý a osamělý v posledních okamžicích svého zápasu s rozběsněným mořem. Pak ale procitne. Nahý, hladový a žíznivý, ale při vědomí. Jak je to možné? Vybavuje si přece, jak se mu lámaly kosti, jak mu pukla lebka při nárazu o skalisko. Jakto, že je teď tady? A co je tohle vlastně za podivné místo? Seth začíná pátrat po odpovědích, v naději, že možná není úplně sám, že se neocitl ve svém soukromém pekle, kterého se tolik bojí, že tu možná je… něco víc.

Znepokojující a podmanivý příběh, překračující hranice Young Adult literatury.

Patrick Ness

Patrick Ness je americko-britský spisovatel a novinář, proslulý zejména svými knihami pro dospívající, patří ke špičce žánru. Na sci-fi sérii Chaos, která mu vynesla celosvětovou čtenářskou popularitu, navázal několika velmi různorodými romány, které však spojuje autorův nezaměnitelný rukopis: suverénní vypravěčství, obsahová hloubka a nezbytný dotyk nadpřirozena.

Ukázka:

Chlapec. Topí se.V těch posledních chvílích už nehraje stěžejní roli voda, ale chlad.Odčerpal mu z těla veškerou energii, končetiny má zcela ochromené křečí. Už nezáleží na tom, jak moc bojuje, aby se udržel nad hladinou. Je silmlauž je mu skoro sedmnáct, jenže mrazivé vlnpřicházejí jedna za druhou a pokaždé jako kdyby udeřily s větší intenzitou.Otáčejí s ním, valí se přes něj a tlačí ho stále hlouběji pod hladinu.I když se mu po několika zoufalých pokusech podaří vystrčit hlavu z vody a popadnout dech, třese se tak silně, že dokáže naplnit plíce vzduchem jen z poloviny, a už je zase pod hladinou. Stačí to čím dál méně, v plicích už se mu znovu rozpíná ta zoufalá touha po vzduchu, a tak se pokouší nadechnout, neúspěšně, znovu a znovu.Teď už ho úplně zachvátila hrůza. Ví, že ho vlny unášejí pří-liš daleko od pobřeží, ledový proud ho s každou vlnou táhne dál a dál, blíž ke skalám, kvůli kterým je tahle část pobřeží tak zrádná. Je mu jasné, že nikdo včas nezjistí, že je pryč, a nikdo nepřijde na pomoc dřív, než ho voda přemůže. Nepomůže ani žádný náhodný kolemjdoucí. Podél pobřeží se neprocházejí žádní turisté ani tam nikdo nesbírá mušle nebo vyplavené dřevo, rozhodně ne v tomhle ročním období, ne v těchto mrazivých dnech. Je pozdě.Zemře.A zemře sám.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page
Když budete sdílet, zlobit se nebudeme:-)

Komentáře

comments