Když se čtyři tváří..

Tak tohle byla jízda! Od začátku do konce. Pro mne začal svět knihy v pátek, kdy jsem ráno frčela umístit dítko ke kamarádce a s kufrem v ruce naše mládě stačila cestou na vlak do Prahy ještě zapsat ve školce. Vlak ČD příjemně překvapil zásuvkou a wifi. Ovšem až do Kolína jsem se se svým archivním NTB s XP snažila přikonektit na tu jejich wifi. V Nymburce jsem to vzdala a usnula u písmenek.

Ve dvě hodiny si mě na Slintáči vyzvedla Iva (zamiokula) a vyrazily jsme k jejímu útulnému domovu, kde jsem dostala řízky a vlastní zašívárnu s novým gaučíkem! Jakmile jsem se zabydlela na ubikaci, vyrazila jsem na každopáteční čajování za hoczákama – taková komunita příznivců Pottera:-) Tam jsem poklábosila, vypila konvičku neředěného Rize a odkráčela za mírného slejváku zpět na ubikaci.

Najdi Týnu a Ivu

Najdi Týnu a Ivu

A ráno nastal den D. Svět knihy. Byla sobota, tak proč se neprobudit v sedm ráno! Řidič slečny Daisy nás odvezl na konec fronty na výstavišti. Tam jsme se zařadily s Ivou do fronty pro odbornou věřejnost. Měly jsme totiž jmenovky a vizitky, tak jsme se cítily dostatečně odborně. Během hlemýždího poposouvání se k vytouženým vstupenkám Iva vymluvila jedné slečně koupi obalů na knihy od konkurence (já jí za to asi začnu platit). Už se těším na výrobu obalu s Vejdrem či Joudou:-) Ve frontě nás navštívila Pavlínka z blogu Za listem list a tímto jí znova zdravím:-)

 

18471212_1656662867695526_1670609890_n

A už jsme frčely natěšené na sraz u Kaštana – to je ta hospůdka pod kaštanama, myslím, že se originál jmenuje Pražan, nebo něco takového. Každopádně jsme tam stejně nikoho nepotkaly, ale aspoň jsme si daly limču. No a pak už nadržené jsme běžely do útrob stanu s vydáchaným vzduchem. Po pár minutách jsem dostala telefonát „Kde jako jste“ a naše srazumilné blogerky seděly u nafukovacího lahváče. Takže jsem tam vyrazila rychlostí warp 2 a konečně je uviděla živé. Hmatatelné! Fakt jako existují. No nekecám! Elita dorazila na Svět knihy. Po roce spolupráce jsem si potřásla ploutví s naší Verunkou a Rowlou, které rozjely i svůj blog Knihy na cestách. A taky konečně potkala Šárku Fofoňkovou ze skupinky Čteme co nás baví a naplňuje a blogu Můj knižní ráj, která mi vždy dovolí zaspamovat hranatým FB:-) Taky jsem potkala Míšu z knižního deníčku. A pak tam bylo ještě pár holek, ale já si je už všechny nepamatuju, tak hrozně moc hrozná jsem:-) Nejvíce mě překvapilo ale seznámení s Danou Konvičkovou z nakladatelství Domino. Ona totiž dostala jako svatební dar čtecí polštář Star trek, který jsem tvořila pro kamarádku Alex Tamchynovou. Věděla jsem, že to je svatební dar, ale netušila jsem pro koho a že toho někoho náhodně potkám. Svět je opravdu malý:-))

Když jsme rozpustily rozpustilé setkání u nafukovacího lahváče, šly jsme s Ivou do terénu znova. Musím podotknout, že trajdání po světě knihy bylo opravdu veselé, neb mě chytly záda už z rána a celý den mě udržoval na nohách můj osobní protibolestný koktejlík. Díky dryákům jsem to přežila a zvládla. Ať žijou drogy na předpis:-)

Pobrouzdaly jsme pod stanem, nakoupily nějaké ty záložky a magnetky (za pět kaček, neber to) a skončily konečně u stánku OneHotBook. Šárka Nováková byla jako vždy hrozně veselá, vstřícná a milá. Pro mě je toto vydavatelství úplný zázrak. Nejen, že svou práci dělají vynikajícně, ale dávají mi možnost aspoň něco víc přečíst. Na psané knihy nemám se šitím tolik času a jsem neskutečně vděčná za spolupráci s nimi, protože naučili moje uši číst! Samozřejmě jsem si nafasovala recenzní výlisky:-) Mám dvě stařinky – Muž jménem Ove, namluvený panem Vlasákem, který tam totiž zrovna byl a já si CD musela nechat podškrábnout. Miluju tu knihu! A navíc pan Vlasák je tak skvělý předčítač! Mám i první díl moderního fotra, který mi chyběl série. Do série si poslechnu i druhý díl sirotčince. Mám tu i novinku Knihy Džunglí, které mají fantastickou grafickou úpravu! Úplně nejvíc se ovšem těším na Volání netvora. Iva si tam také vybrala audioknihy a naprosto spokojené jsme odcházely na vzduch, neb mě dryák na záda udělal lehce nevolno a potřebovala jsem si sednout. Takže jsme zase skončily u nafukovacího piva. Byly tam holky blogerky a ládovaly se obědem. A co to najednou vidí oči mé? Yetti!

U stánku stál Luboš Y. Koláček. Konečně se uráčil dorazit :-) Bylo půl třetí odpoledne. Chvilku před ním dorazila i kamarádka s kamarádkou.  Blogerky šly zase na špacír po knihách a tak jsme s Ivou, Gordy, Dančou a Yettim skončili sami. Iva dostala knihu o Karlu IV., já taky a k tomu nám Yetti vystřihl super věnování. Iva a její osobitá vazba je nezapomenutelná:-) Já jsem Yettiho obdarovala obalem s Frídou a začalo krápat. Nastal úprk do vnitřní kavárny. Yetti se zase splašeně trhl a utekl neznámo kam. S holkama jsme skončily na ochozu s kafíčkem a dortíčkem. Měly jsme pár knih, audioknih, nějaké ty průvodce pro spisovatele a telefonát. „Nazdar Yetti, kde seš, máš tu budoucí spisovatelku, co s tebou chce mluvit.“ „Nestíhám, běžel jsem pro šampus k vietnamcům, buď za tři minuty u Albáče, máme v pět křest knihy!“ „Yetti, jsou čtyři.“ „Aha..tak já dojdu na to kafe.“

Když tedy Yetti zjistil, že má hodinu čas, došel na to kafe, pročetl nadšeně první odstavec od nadějné spisovatelky, která spěchala na nějaký běh s barvičkama, zeptal se jí na nepublikovtelné věci a blaženě gestikuloval rukama. Blížila se pátá hodina a Iva nutně potřebovala jít na Žbirku, Danča s Gordy běžely na barevné běhání a já frčela na křest knihy za Yettim.

Cestou na křest jsem potkala Yettiho a nejslavnějšího plastického chirurga Jiřího Kučeru ve vinotéce. No..bylo to už poměrně veselé:-)

Když jsem dorazilado sálu, konečně jsem zjistila, na jaký křest jsem vlastně přišla. Jak utopit doktora Mráčka aneb konec básníků v Čechách. Než začal, volala mi Iva, kde jsem. Měla přece obdivovat Žbirku! No, frčela jsem ji najít a než jsem ji usadila na židličku, vylíčila mi jak to bylo s Mirem. Potkala zmalovaný plakát, co neumí stárnout a nakvašeně odkráčela. Zmalovaného Žbirku prý jen tak neodpustí.

Křes to byl opravdu povedený, veselý a hrozně příjemný. V rámci zdržovací taktiky, než dorazil pan Kostelka, plastický chirurg předvedl v sále i páva. Neptejte se, ale byla to sranda. Omluvte kvalitu a otáčení…

 

Pan Kostelka je na svůj věk neuvěřitelný! Mám i videa , leč jsou natočena nějak našišato. Až si s tím nějak poradím, tak to sem vložím. Yetti mě ke křtu přizval, neb měli dvě plastěnky se šampusem navíc. Takže jsem byla povolána do zbraně společně s panem Kučerou. Aby tam asi jako na tom stole nestály chuděrky osamocené. Díky otče, bylo to super, ale už mi tohle nikdy neprováděj! :-) Nyní malá fotoreportáž z křestu.

Po povedeném křtu a naštěstí nalezlé ztracené Yettiho tašky s obalem s Fridou, jsme s Ivou pajdaly k Albáči, že tam jsem jako ještě nebyla. Iva to vzdala, sedla si před placatou obrazovkou a koukala na nějaký historický dokument. Musím nyní poznamenat, že jsem měla knihy pro naše mládě, pro hlavu rodiny a pár audioknih. Pro sebe jsem tam nikde nic pořádně nepotkala a Iva si dělala srandu, že si nic nekoupím. Za pět minut jsem byla zpět u Ivy a nesla jsem si v taškách 18 knih. Potkala jsem Fantom Print a jejich knihy po dvacetikoruně. Ivě mále spadla čelist pod židličku a já jsem vítězoslavně odkráčela směr východ. Iva proszřetelně zavolala taxíka, neb takovou nálož, co jsme ve výsledku měly, by zdejší vesnické metro neutáhlo.

Večer u Ivy se nesl v duchu koukání se na náš unposteling a do dvou do rána jsme vzdychaly, jak je to báječný pohled na ty hromady a jak je pan Kostelka úlně nejvíc moc super. To nám vydrželo do dvou do rána.

18486054_1559493594091666_8314634412024288430_n

Když to vezmu kolem a kolem, letošní SK byl lepší než loni. Za prvé jsem tam nebyla sama, potkala jsem spoustu super lidí (i když jsem nezastihla Helenku z Metafory, Honza Bauer odešel dřív, než jsem ho našla a Otomara Dvořáka jsem taky nezastihla), zažila jsem báječných osm hodin. Bylo tu více stánků s obžerstvením, více lidí sedělo na trávníku, lépe se dýchalo i v tom blbém stanu a vůbec atmosféra tu nebyla tak hektická a únavná jako v minulých ročnících. Myslím, že SK jde tím správným směrem. Jen tak dál, těším se na další ročníky.

 

 

 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page
Když budete sdílet, zlobit se nebudeme:-)

Komentáře

comments