mid_sul-more-i7c-299441

Zima roku 1945.

Čtyři mladí lidé.

Čtyři tajemství.

My, kteří jsme přežili, nejsme ti praví svědkové. Jedinými majiteli nevýslovné pravdy jsou ti utopení, mrtví a zmizelí.

-Primo Levi-

 15050443_10210001752473286_551932472_n

 

Právě jsem dočetla tuto skvělou knihu a přemýšlím jak začít. Jak popsat všechnu tu hrůzu, boj o přežití a všudypřítomnou smrt, kterou lidé za války prožívali? Je mi úzko a hlavou se mi honí tisíce myšlenek o lodi Wilhelm Gustloff a obrazy utonulých lidí volajících o pomoc.

„Padla jsem na břicho na led. Slunce zasvítilo trochu silněji a odhalilo tu hrůzu pod ním. Zpod ledové krusty na mě hleděl mrtvý kůň a dětská rukavička. Zavřela jsem oči a dusila se tím příšerným výjevem.“

15032403_10210001750153228_1754180628_n

Každý přichází odjinud, když se najednou potkají při dlouhé cestě v závějích sněhu a okolnosti je svedou dohromady. Utíkají před válkou a hledají svobodu. A za tou je má dovézt obrovská loď Wilhelm Gustloff. Do přístavu míří tisíce zoufalých lidí, kteří v tuto loď věří. Věří, že je zachrání…

Bohužel ne vše, co se slibuje, se dá dodržet. Loď čeká hrozný osud. Největší tragédie v dějinách mořeplavby, o které se ví překvapivě málo…

Kapacita lodi je okolo 1400 lidí, ale nakonec se na ní nalodí přes 10 000 pasažérů. Je zde pouze 12 záchranných člunů…

14705631_1134558339972570_2184426196559812583_n

Hlavní postavy Joana, Emilia, Florian a Alfred. Všichni zde vypráví svůj životní příběh a každý je úplně jiný. Ale jedno mají společné – chtějí žít a přežít. Jejich vůle je táhne vpřed i přes to, že některé přátelé ze skupiny cestou ztrácejí, trápí je zima, hlad a jsou zranění. Překvapilo mě a zároveň potěšilo, že se zde opakují postavy z „V šedých tónech“. Joana je přeci ta sestřenice Liny, která odešla do Německa za lepším životem. I Lina je zde mnohokrát zmíněna a vy se dozvíte, jak to s Joanou dopadlo a jaké měla vůči sestřenici výčitky svědomí.

„Kde je Emilia? Do bot mi natekla studená voda. (…) Loď se nakláněla na příď a na levobok. Schody směřovaly v podivném úhlu, takže se po nich stoupalo ještě obtížněji. Kousek od nich leželo bezvládné dětské tělíčko. (…) Lidé se drali jeden přes druhého, slabší padali a už se zpod nohou davu nedokázali zvednout. Schodiště se ucpalo. Příď se bořila hloub a hloub do vody. Ta žena měla pravdu. Všichni se utopíme.“

 15032495_10210001898596939_1984963068_n

Jak můžete popsat něco, z čeho jste stále tolik rozrušení? Není to vůbec nic jednoduchého.

Toto je moje druhá kniha Ruty Sepetys a já si jí řadím mezi mé nejoblíbenější spisovatele. Nedokážu říct, jestli byla lepší V šedých tónech nebo Sůl moře. Každý příběh je úplně jiný – a přesto stejný. Je silný a zasáhne vás na hodně dlouho. Hned jsem hledala na internetu různé informace o lodi a našla třeba i museum Wilhelma Gustloffa a objevila také film z roku 2008 – Zkáza lodi Gustloff.

Sůl moře je velice silný román o lidské naději, víře, lásce, odhodlání a obětování se pro druhé, až je to k neuvěření. Je popsaný tak skutečně, že si dovedete vše živě představit. Vidíte ty lidi, jak se snaží zachránit své životy. A nejen své, ale i svých dětí a druhých okolo sebe. To jsou ti praví hrdinové. Já je vidím a pláču. Hrdinové beze jména, kterým byl přednější život druhých než ten jejich. Oni se obětovali. Obětovali svůj život za jiný…

Na konci následuje poznámka autorky, historická fakta o lodi a této události a já zase přes slzy nevidím. Prohlížím si opět mapy v knize, dívám se, kudy všichni šli, takovou nepředstavitelnou dálku, v mrazech, závějemi, hladoví… Strach, smrt, vážná zranění… Ale vůle žít a přežít je poháněla kupředu a oni se nevzdávali ani na minutu. Pak mě napadlo, že se podívám, kam až Emilia se záchranným člunem doplula… a zase pláču… neskutečné…

„Per aspera ad astra – Trnitou cestou ke hvězdám.“

Za tuto skvělou dechberoucí knihu moc děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ, která mi ji darovala jako recenzní výtisk.

15050074_10210001759473461_1812110540_n

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page
Když budete sdílet, zlobit se nebudeme:-)

Komentáře

comments